Nebezpečí výbuchu může nastat na různých pracovištích a v různých zařízeních. K nebezpečnému výbuchu stačí výbušná atmosféra a zdroj vznícení. Aby se zjistilo, zda takové nebezpečí existuje, je provedeno posouzení nebezpečí výbuchu.
Hlavním dokumentem souvisejícím s hodnocením nebezpečí výbuchu je nařízení ministra vnitra a správy ze dne 7. června 2010 o požární ochraně budov, jiných staveb a prostor (Sbírka zákonů ze dne 22. června 2010).
Kdy se provádí posouzení rizika výbuchu?
Podle ustanovení „V objektech a přilehlých prostorách, kde jsou prováděny technologické procesy s použitím materiálů, které mohou vytvářet výbušné směsi nebo ve kterých jsou takové materiály skladovány, se provádí hodnocení nebezpečí výbuchu“.
Posouzení rizika výbuchu musí být komplexní a musí zahrnovat takové prvky, jako jsou: označení oblastí s nebezpečím výbuchu, stanovení zón s nebezpečím výbuchu, stanovení faktorů způsobujících vznícení.
Klasifikace zón s nebezpečím výbuchu je blíže charakterizována polským standardem prevence výbuchu a ochrany proti výbuchu.
Aplikace hodnocení rizika výbuchu
Posouzení nebezpečí výbuchu mohou provádět tyto subjekty: investor, projektant nebo uživatel rozhodující o technologickém postupu.
Hodnocení nebezpečí výbuchu může být prvkem hodnocení rizika výbuchu uvedeným v ustanoveních nařízení ministra hospodářství, práce a sociální politiky ze dne 29. května 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců pracujících na pracovištích kde může vzniknout výbušná atmosféra (Sbírka zákonů č. 107, položka 1004 a z roku 2006, č. 121, položka 836).
